izgāzīgs
‡ izgāzîgs,
1) "kas mē̦dz izgāzties" (Adj.) Fest.;
2) hochmütig
Puhren n. FBR. XIV, 47.
Avots: EH I, 448
1) "kas mē̦dz izgāzties" (Adj.) Fest.;
2) hochmütig
Puhren n. FBR. XIV, 47.
Avots: EH I, 448
'izgāzīgs' ir atrasts šādos šķirkļu elementos: