pujāt

pujât,

1) s. puijât;

2) pujât(iês) Selg. n. Etn. IV, 166, = puģît(iês) Gold.; "tīrīties"; in der letzten Bed. Zu li. pujóti "blasen" PФB. LXVI, 228?

Avots: ME III, 404


pujāt

pujât,

1): treiben, hetzen
Siuxt: ar tuo ķinni pujā uotru sivē̦nu nuost Siuxt;

3) kacken (Kinderwort)
Kalz. n. Fil. mat. 29, AP.

Avots: EH II, 322