čulka

čul˜ka [PS.], s. čulga.

Avots: ME I, 419

čul˜ka: auch AP., N.-Peb., (mit ulˆ ) Erlaa n. FBR. XI, 11, Lasd. u. a. n. FBR. IX, 137, Festen, Lös., Sonnaxt.

Avots: EH I, 295